06/09/2026
Vidět kuřata na mi vlastně nepřišlo nijak výjimečné. Celou dobu mi šlo hlavou: “Dyť jsou to prostě kuřata venku. Kuřata, přístřešek a krmení. Prostě normální kuře. Tak, jak to má být.” Proč se vlastně označují speciální nálepkou bio produkty, když je jejich produkce mnohem přirozenější? Neměly by se spíš nálepkami různých druhů označovat ty, kdy si slepice šlapou po hlavách? Ale dobře, jednou už žijeme ve světě tak, jak je. Co tedy dělat, když byste chtěli začít kupovat věci s nálepkou BIO.
„Vyberte si jednu potravinu a tu kupujte v bio kvalitě.“
Záleží vám na ekologii, ale nemůžete si bio potraviny dovolit. To je taková klasika. Sama ji dobře znám. Cítíte se paralyzováni tím, že vám není úplně jasné, proč to má smysl, a tak se prostě řídíte cenou.
Vyberte si jednu potravinu, na které vám záleží, které rozumíte, a tu kupujte v bio kvalitě. Do začátku jedna úplně postačí a ve skutečnosti můžete docílit opravdové změny v systému. Může to být právě kuře nebo třeba vejce. Pohoda nosnic a kuřat v biu je oproti konvenci zřetelná a do očí bijící. Bio kuřata mají přístup ven. Na trávu, na vzduch, slunce a krmí se zase jen bio krmením. Za mě je to hlavně o welfare, pohodě zvířat. Kuře z roste 82 dní (oproti průmyslovým 35 dnům).
Jeho kvalitu ale oceňují i kuchaři. z pětihvězdičkového hotelu ho považuje za chuťově mnohem zajímavější a křehčí. Vyniká i barvou a vývar z takového kuřete je chuťově hodně blízko slepičímu.
„Je radost s ním vařit,“ říká Michal Horváth z Mandarinu.
Díky a že umožnili natočit tuto skromnou reportáž. Já jsem si teda trochu mákla, ale co už. Alespoň vím, co za tím vším je za úsilí. Tak zase za týden 🙋♀️
