19/08/2026
Druhý den srpnového putování s Veselým modráskem je za námi a byl to den plný zážitků!
🦋
Po vydatném noclehu na zámku ve Fořtu jsme se vypravili na cestu domů. Hned v úvodu čekala naše huculáčky a jejich jezdkyně opravdová výzva - nákladní vozíčková lanovka v Černém dole, na rozdíl od včerejška byla totiž v provozu 😱👻
🦋
A nebyl by to náš Měsíček, kdyby se všem nepostaral o opravdové vzrůšo! Jeho mozeček se totiž jaksi při pohledu na ty ve výšce jezdící bubáky přestěhoval kamsi do jeho vaků krásy, a tak ho nenapadlo nic lepšího, než se rozběhnout vzhůru kolem největšího ze stožárů, kde jedoucí vozíky dělají ty nejstrašidelnější zvuky! Část jeho harému (a já už budu rovnou jmenovat, takže Sýrie a Aninka) pak samozřejmě pelášila za ním (holky huculský, takový babky zkušený a toto?).
🦋
Neohrožená Barunka, která celé putování vedla, se společně se svou jezdkyní vydala pekelnou rychlostí pochytat ty tři uprchlíky, což se jí hravě podařilo. Je sice maličká, ale rychlejší modrásek huculí u nás není.
🦋
Nejstatečnější ze všech byla ale Sofie ze Sdružení SRAZ na Toulcově dvoře. Sofinka, jinak řečená též Sofík - mufík, Mufíček či Mufinka, ačkoli jí všichni koníčci zmizeli za obzorem, ukázněně čekala na pokyn svého jezdce, ačkoli jí huculožravé vozíčky přímo ohrožovaly na životě! Cestou za ostatními pak se svou jezdkyní aktivně vyhledávala a sbírala poztrácené svačiny 😂 Za tuto osobní statečnost a příkladnou charakternost pak byla vyznamenána před nastoupenou jednotkou řádem Veselého modráska 🦋❤️ 🦄
🦋
Jenže ani naše tři statečné jezdkyně nezůstaly za Mufinkou nijak pozadu. Dobře totiž vědí, že kdo nepadá, jezdí pod své možnosti, a tak dvě z nich, jež se podívaly na zem pěkně zblízka, se už po chvíli draly znovu do sedel a netrvalo dlouho, a už se opět dožadovaly dalšího cvalu 😂 Takže sečteno podtrženo, máme dvě ztracené tušírky a střevíček princezny Syrunečky. O důvod víc pořídit Syrunce nové botičky, beztak ty stávající už byly pěkně ochozené ;-)
🦋
Během oběda na krásné ukryté loučce v Pekle nám huculáčci opět ukázali, zač je toho loket - co kdybychom měli k jídlu něco lepšího než oni, že ... Takže na nějaké klidné pohodové obědvání můžeme s nimi klidně zapomenout 😂 Ale děvčata byla skvělá a ochotně se s nimi o ovocné a zeleninové části svých svačinek podělila ❤️
🦋
A protože naše holky putovací dvounohé jsou drsňačky, tak si ještě vyprosily závěrečnou jízdu bez sedel vzhůru k pastvině. Jsou to vůbec normální děti, nejsou to náhodou huculská hříbata? Myslím, že ano 😀❤️ A pevně doufám, že z nich vyrostou takoví huculové, jako jsou ti naši čtyřnozí modrásčí ❤️🐴