05/04/2026
Magura, mladší bohyně lesa. Příběh #2 “Když se kácí, může to bolet”
29/X
Už pomalu svítalo, když žena vyšla z háje. Oči bez života a hlavu ztracenou v chaosu myšlenek. Přežila. Ale to bylo na dané situaci nejspíš to nejhorší. Celou cestu přemítala, jestli to má smysl, jestli to nemá sama skončit. Nedalo se říct, že došla k rozuzlení, a trvalá nerozhodnost způsobila, že se dostala až sem, nedaleko od své osady.
Ženu následoval pár volů. Přes hřbet jednoho ležel mrtvý dřevorubec. Přes hřbet druhého pytel se všemi kusy jejího muže. Nepamatovala si, co se stalo. Věděla jen, že když se probudila z transu, držela v rukou sekeru a zírala na výsledek řádění tohoto nástroje.
Avšak nikdo nemusí vědět, že to spáchala ona. Může předstírat, že je takhle už našla. Jak by ona mohla být takového zvěrstva schopna, ať už morálně či fyzicky? Stačí se jen s vědomím kruté pravdy naučit žít. A to se dá zvládnout.