27/01/2026
Dámy a pánové, tato fotka není dokonalá. Takhle totiž vypadá život 🐐
Člověk v záplavě médií a denních politických zvratů už ani snad nedokáže zastavit. Tak my vás na chvíli zpomalíme 😉
Venku proniká skrze mlhu sluníčko, pocit snad prvního náznaku jara. Jemný vzduch nasycený vlhkostí z rozpouštěného sněhu.
Přijdete do stáje, tam není slyšet nic jiného, než chroupání a přežvykování všech našich koz. Zdá se to jako ticho, ale ve skutečnosti když se člověk zastaví, slyší všechny ty zvuky. Je to takový tichounký šrumec. Ticho a přesto rušno. Cítit je ale ve vzduchu ještě něco zvláštního. Něco, co nejde popsat slovy, ale chovatelé to znají moc dobře. Jakási nasládlá vůně porodů. V tom vzduchu to prostě je...
První letošní porod. Ošetřovatel o této koze věděl už od rána, viděl to na ní. Tato krasavice se totiž od rána připravovala. Držela se stranou, hrabala slámu, ulehala. Odpoledne to přišlo, netrvalo to dlouho a na světě byli tito dva mrňousi. Máma je suší, oni se snaží postavit a napít prvního mléka. Matylda (kočka) jde za svými instinkty a jde se podívat po porodních obalech, které jsou pro ni skvělou výživou. Realita. Vesnice. Život.
Dvacátého sedmého ledna. Svět se nezastavuje, politika napříč světem šílí. U nás na farmě se ale všichni jdeme v průběhu odpoledne nakouknout do stáje. Na chvíli vidět to, čemu se říká život, kde to všechno začíná. Obyčejná vesnice, obyčejná koza, obyčejná farma? Možná, možná prostě obyčejný život. Pro někoho běžný den, pro někoho den první...
Tak vítejte, mrňousi 🐐🐐