06/02/2026
Tak si to řekněme bez obalu.
Pes, kterej nejde odvolat, nemá co běhat na volno.
Tečka.
Do Zvířecího Azylu v Poho se dostala malá srnčí holka.
Spadla do rybníka.
Prochladlá. Potlučená. V šoku.
Dostala šanci. A díky rychlé pomoci ji i dneska dál má. Je zpátky venku, tam kam patří.
A teď ta nepříjemná část.
Srnčata se na podobná místa nedostávají sama od sebe.
Nikdo nemusí psát román, aby pochopil, co se stalo.
Pes běžel.
Nešel odvolat.
A někdo si řekl: „On si jen hraje.“
Ne.
On honí.
A přesně proto tohle říkám pořád dokola.
Odvolání není trik na cvičáku.
Není to povel pro parádu.
Je to bezpečnostní brzda.
Pro zvěř.
Pro psa.
Pro tebe.
Pes, kterej letí za srnkou, neřeší tebe, tvůj hlas ani to, že „to myslíš dobře“.
Je v pudu.
A tam končí sranda.
Když neumíš psa odvolat, máš dvě možnosti:
– naučit se to,
– nebo vzít vodítko.
Všechno ostatní jsou výmluvy.
„On je hodnej.“
„On by nic neudělal.“
„Tady nikdo není.“
Do chvíle, než tam někdo je.
Takže jo.
Odvolání je povinnost, ne bonus.
A jestli nevíš, jak na to, ozvi se.
Radši řešit výcvik teď než pak řešit zvíře v šoku… nebo něco horšího. 🐾
☎ 727 808 537
