21/05/2026
Proč náš táta založil ekologickou farmu. Pro něj a i pro nás následníky to nikdy nebyla otázka dělat ekologické nebo konvenční zemědělství? Ale dělat ekologické zemědělství, nebo žádné.
Byli jsme osloveni evangelickou církví o publikování ekologických článků do jejich novin. Toto je dubnový článek.
PETR MAREK - PROČ JSEM ZALOŽIL EKOFARMU
Porovnávání zemědělské produkce v konvenčním a ekologickém zemědělství vzbuzovalo na obou stranách vždy mnoho argumentů pro a proti. Konvenční produkce je zaměřena na vysokou produktivitu, ekologická zase na nezávadnost potravin, pohodu chovaných zvířat a dobrý stav krajiny.
Rozdíl ve výnosech plodin na ekologicky a konvenčně obhospodařovaných polích je patrný. Na pozemcích v průmyslovém zemědělství jsou zhruba o 30 % vyšší než v ekozemědělství. Např. u obilí je to 40–50 metrických centů z hektaru v ekologii a 70–80 i více v konvenci. Ještě markantnější rozdíly z hlediska vnímání člověka jsou v živočišné výrobě, kde např. dojnice v ekologickém chovu nadojí denně 15–30 l mléka, v závislosti na ročním období. Od května se na pastvě produkce zvyšuje, v zimě klesá. V intenzivním chovu zaměřeném na maximální produkci jsou krávy krmeny a šlechtěny k čím dál větší užitkovosti a dosahují zde 40–50, ale i 80 l mléka denně. S čímž se tyto podniky i náležitě chlubí a jsou za to oceňovány v chovatelských žebříčcích a na výstavách za skvělé výsledky v chovatelské práci.
Hůře už to vypadá, porovnáme-li zdravotní stav a věk dožití zvířat ve velkochovu a ve velkokapacitním kravíně – továrně na mléko. V ekologicky hospodařícím chovu nebo v dřívějších dobách se kráva dožívala 10–15 i více let, v současnosti se ve velkovýrobních podmínkách dožije kráva v průměru 4 roky. Pokud přímo neuhyne, je z chovu vyřazena pro nejrůznější zdravotní problémy, nejčastěji opakované záněty mléčné žlázy nebo problémy s končetinami. Obojí souvisí s příliš energeticky vydatným krmením zaměřeným na vysokou produkci.
Honba za čím dál většími výnosy na polích nebo vyšší užitkovostí zvířat ztrácí na smysluplnosti, když si uvědomíme, že se u nás vyhazuje 25–30 % potravin. Je to přesně to množství, které se vyprodukuje navíc v průmyslovém zemědělství oproti zemědělství ekologickému. Jestli by tedy nebylo lépe produkovat méně zdravějších potravin, kterých bychom si více vážili i za cenu jejich vyšší ceny, a zároveň mít zdravější zvířata a krajinu s vysokou pestrostí rostlinných a živočišných druhů.
I v ekologickém zemědělství je ale pro zvýšení biodiverzity třeba dbát na vytvoření přírodních podmínek vyhovujících konkrétním druhům rostlin a živočichů. Samotné ukončení používání chemických přípravků nestačí. Jde zejména o zachování nebo vytvoření různých krajinných prvků, jako jsou meze, solitérní stromy, dlouholeté sady, remízy, výstavba tůní nebo rybníků s bohatou pobřežní vegetací, nikoli vysečenou až k vodě.
Důležité je též ponechání části travních porostů déle nesklizených, kde mohou hnízdit ptáci nebo se narodit mláďata volně žijících zvířat. Jedině zde může dojít k vývoji hmyzu nebo dozrání semen planě rostoucích rostlin. Dalo by se říci, že žijeme v době sekaček všemožných typů. Louky jsou sklízeny již v květnu, trávníky v obcích jsou sečeny každý měsíc a dokonce i škarpy kolem silnic jsou pravidelně vysékány. Na konvenčně obhospodařovaných polích jsou zároveň používány přípravky proti plevelům a hmyzu. Dnešní „kulturní krajina“ se tak stává sterilní. Pak se nelze divit, že se udává až 70% úbytek hmyzu.
Vrátím se ještě k rostlinné produkci konvenčního zemědělství. V dnešní době, kdy se každý může dostat ke všem informacím a kdy většinu lidí zajímá, jaké potraviny jsou zdravější a kterým se vyhýbat, je s podivem, že skoro nikoho nezajímá, že skvěle vypadající ovoce a zelenina v obchodních řetězcích obsahují povolenou (neškodnou) hladinu pesticidů – souhrnný název pro chemické přípravky na ochranu rostlin proti plevelům a hmyzím škůdcům. Je ale možné, aby vůbec existovala nějaká neškodná koncentrace těchto látek? Zejména při použití více druhů těchto přípravků jsou nežádoucí účinky na lidský organismus nesnadno prokazatelné. Mix chemikálií vytváří tzv. koktejl pesticidů, kdy se účinky sčítají a vyšetřovací metody nejsou úplně přesné. Pokud nemáme možnost si koupit nebo vyprodukovat biopotraviny, je doporučováno jíst takové druhy ovoce, které se dají oloupat, protože nejvíce chemikálií se hromadí ve slupkách. Ostatní, jako jsou jahody či kapie, je alespoň důkladně omýt.
Tyto skutečnosti byly hlavní motivací k založení farmy s ekologickým způsobem hospodaření. Vzděláním mám blíže k živočišné výrobě, ale pokud jsme chtěli produkovat plemenný a jateční skot, museli jsme se začít věnovat i obilovinám a pícninám na orné půdě. Přestože je stále hodně co zlepšovat, máme každý rok po žních sklady ekologicky certifikovaného obilí plné.
